Aleš napísal:Chtel bych se zeptat jake mate zkusenosti s rustem caulerpy.
Na bahno jedu rok, asi tak 3/4 roku mam akvarium plne cervenohnedych sinic.
Podle mereni je voda OK. Akvarium 350litru, filtr original od p. Berky bez osvetlovaci rampy.
Ryby pouze par klaunu ocelaris
Uz od zacatku jsem mel problemy s caulerpou. Proste neroste a to co naroste tak staci uhnivat. Svitim hnusne zlutou 21W usporkou. Mohl by to byt ten problem?
Ted uz jedu trvale na odpenovac v posledni komore filtru, protoze nevim kudy kam. Ta prasiva sinice staci v akrariu vse udusit. Rostou dobre jen xenie, heteroxenie, capnela a porites. Prezivaji acropora, rohovitky, pachyclavuarie, caustera.
Pravidelne 1x za 14 dni menim 30litru vody, sul red sea a doplnuji biocalcium od tropicmarine,
Nepoužíváš sůl prodávanou tam, kde se prodává Miracle Mud to bys mohl někde slyšet taky. Odpěňovač nech kde je, ale pořádně zkontroluj vstup do filtru, vodou nesmí probublávat vzduch. Ze vstupní komory vyházej Biobalsy, jsou zcela k ničemu, dej tam bioakvacit a trochu hrubší korálové drti. na ní se časem zachytí organické nečistoty, které budou rozkládat bakterie za vzniku oxidu uhličitého pro Caulerpu. Tu pravidelně zastříhávej - fyloidy, aby pouštěly výluhy do vody a bránily tak tvorbě sinic. stávající povlaky rozrušuj pomocí proudu vody z čerpadla, 2x týdně ofoukej veškeré sedimenty na dekoracích a za měsíc budeš mít klid.
Aleš napísal:Chtel bych se zeptat jake mate zkusenosti s rustem caulerpy.
Na bahno jedu rok, asi tak 3/4 roku mam akvarium plne cervenohnedych sinic.
Podle mereni je voda OK. Akvarium 350litru, filtr original od p. Berky bez osvetlovaci rampy.
Ryby pouze par klaunu ocelaris
Uz od zacatku jsem mel problemy s caulerpou. Proste neroste a to co naroste tak staci uhnivat. Svitim hnusne zlutou 21W usporkou. Mohl by to byt ten problem?
Ted uz jedu trvale na odpenovac v posledni komore filtru, protoze nevim kudy kam. Ta prasiva sinice staci v akrariu vse udusit. Rostou dobre jen xenie, heteroxenie, capnela a porites. Prezivaji acropora, rohovitky, pachyclavuarie, caustera.
Pravidelne 1x za 14 dni menim 30litru vody, sul red sea a doplnuji biocalcium od tropicmarine,
Tak to já mám přibližně totéž,nádrž 400l,bahenní filtr od Berky s osvětlovací rampou,bez odpěňovače,roste xenie a heteroxenie(až brutálně ),pachyclavularia,lobophyton,sarcophyton 3ks,seriatopora,euphyllia,sasanka a 1klaun,diadema setosum a krevety,vše v pohodě.Vodu měním každý týden 10litrů,sůl Red Sea,...caulerpa ve filtru nic moc,jednou za tři měsíce jí protrhám,ale když se dostane do aq tak jede jak šílená ,proto jí likviduju jen co se tam uchytí...přidávám jen CaCl2...po roce jsem dosypal bahno na cca 7cm a jinak nic....tak kde je problém???
S Robovým názorom celkom nesúhlasím, sedimentačný filter funguje či už s bahnom alebo so zeolitom, mne 2,5 roka bez problémov so sinicami a podobnými hovadinami... S Phosexom v prepadovej komore samozrejme a bez odpeňovača...Dokonca s tolko zatracovanými biobalsami vo vstupnej komore .Teraz po 2,5 roka som vymenil jednu prepazku bahna za zeolit z ciste finančných dôvodov, že je bahno komerčná záležitosť s tým súhlasím, určite je rozumnejší zeolit alebo piesok z mora / živý / ako napísal Lukáš v kombinácii so zeolitom.
Takže Maco 30 nezúfaj... nevidel by som to tak čierne..
Peter
Peter napísal:S Robovým názorom celkom nesúhlasím, sedimentačný filter funguje či už s bahnom alebo so zeolitom, mne 2,5 roka bez problémov so sinicami a podobnými hovadinami... S Phosexom v prepadovej komore samozrejme a bez odpeňovača...Dokonca s tolko zatracovanými biobalsami vo vstupnej komore .Teraz po 2,5 roka som vymenil jednu prepazku bahna za zeolit z ciste finančných dôvodov, že je bahno komerčná záležitosť s tým súhlasím, určite je rozumnejší zeolit alebo piesok z mora / živý / ako napísal Lukáš v kombinácii so zeolitom.
Takže Maco 30 nezúfaj... nevidel by som to tak čierne..
Peter
no uvidím,zatím si nestěžuju,a jak bude zle tak...s tím seknu a začnu pěstovat květiny,to bude snad jednodušší a levnější
Já bych se upřímně zeptal: Jaké je skutečné pojmenování "bahenní filtrace"?
Mluví se o sedimentačním filtru, přitom důraz je kladen aby to největší "svinstvo" z hladiny a přepadu zůstalo v biobolsech v první "komůrce", co má dále sedimentovat... já mám za to že když má něco sedimentovat tak jsou to ať již nerozpustné látky, písek, štěrk, potom biologické jako kal apod., to vše má jako "sednout" v prostoru40x20cm? Myslím si, že to co napsal Dařbuján ve své první knize o řasovém regenerátoru je spíše pravda, než tyto kouzelné "rubikovi kostky" o směšných rozměrech.
Taky mám jednu, uzavřenou, ale na jiném principu a filozofii. Nide ji zatím nepropaguji.
Myslím, když to vytrháš, narveš tam pórovitý matroš a necháš ho skrápět bude třeba lépe...
Samo, každý ma iný názor, ja tuto filtraciu sedimentačného filtra posudzujem podla praktických skúseností a teoriu nechavam bokom, lebo prietoky a prudenie vody je pre mna spanielska dedina, u nas v PE sme zalozili dalsie akva založené na rovnakom fil. systéme, ale so zeolitom , bez odpeňovača , proste uplna kópia... Akva ma rok , objem 230 l a v pohode...Takisto Repik ma vlastný fil. systém na male akva , vid jeho 100 l akva ktoré beží už asi 2 roky a tiež v pohode a má ho skutočne pekné i s tvrdými korálmi.
Tým chcem povedať že systémov je vela , kazdý ma na to iný názor , každému sa páči iný a ten druhý neuznáva.. Prirodzený proces ...
Peter
Alda napísal:Já bych se upřímně zeptal: Jaké je skutečné pojmenování "bahenní filtrace"?
Mluví se o sedimentačním filtru, přitom důraz je kladen aby to největší "svinstvo" z hladiny a přepadu zůstalo v biobolsech v první "komůrce", co má dále sedimentovat... já mám za to že když má něco sedimentovat tak jsou to ať již nerozpustné látky, písek, štěrk, potom biologické jako kal apod., to vše má jako "sednout" v prostoru40x20cm? Myslím si, že to co napsal Dařbuján ve své první knize o řasovém regenerátoru je spíše pravda, než tyto kouzelné "rubikovi kostky" o směšných rozměrech.
Taky mám jednu, uzavřenou, ale na jiném principu a filozofii. Nide ji zatím nepropaguji.
Myslím, když to vytrháš, narveš tam pórovitý matroš a necháš ho skrápět bude třeba lépe...
Aldo, v sobotu se stav, budu dělat pravidelnou měsíční údržbu filtrů, uvidíš, kolik sedimentu (který prošel korálovkou Grade 2 a hrubým bioakvacitem namísto BioBalls) odsaju. Z plochy 45 x 20 cm je toho půl litru bez vody! Ti, co sedimentační filtr nemají, to najdou v korálovce kaskádového filtru nebo za útesem v nádrži jako časovanou bombu.
o sedimentu v AQ vím své, všeobecně je sediment všude, i na útesu, to by muselo být v AQ více čerpadel, s tím plně souhlasím, myslím, ale že v AQ zůstane i všem co mají sedimenťák.
Nemluvím ani tak o tvém filtru, vysvětlím dále, ale spíše o těch "bahnofiltrech" jak je můžeme vidět, či mohli vidět..., ono to je na debatu spíše u stolu, než takto, ale v tvém případě, bez jakéhokoliv zde rozebírání, věřím, že to odsaješ...
Rybka asi každý má v sobotu PHD Petrové slová môžem len potvrdiť. Na budúci týžden dojde profi fotograf z TN potom bude pridané foto do albumu. Rado čau
Zeptám se tedy jinou otázkou, co dokáže tedy v tom filtru sedimentovat, neboť jsem trochu hrabal ve svých materiálech co jsem za ty tři léta nasbíral a stejně se mi potvrdilo to co jsem předpokládal, že hodně toho sedne na skály a na dno, a jak píše Ivo, za útes..., pak buď máš v nádrži spousty těch "humus" žeroucích drobných obyvatel, dále by se měl útes "oprašovat" pak tento mix jde samozřejmě do filtru, v sedimenťáku, ale i v jiném, vstupní komory atd. pomalu sedá...
Navíc je jasné, že les lazuch průtok filtrem usměrní a v této komoře toho sedne nejvíc...
Je to, ale právě to hlavní co chci odstranit? Je to určitě jedna "položka", kterou chci zachytit, to je jasné, ale tuto zachytí i třeba mechanický předfiltr na který se také klade důraz a který by se měl měnit co nejčastěji, a taky co nejvíce promývat...
Když tento humus, který jinak zachytíš zůstane sedimentován třeba měsíc v "bahnofiltru" tak jako, že se s ním nic neděje, nebo komoru odsáváte každý druhý den, ptám se...
Podle mne a tím se přikláním i k názorům jiných, ne třeba na tomto fóru, skutečně největší "zlo" z AQ se vyskytne na hladině, ti s přepadem ho nikdy neviděli, pak přepadne, v trubce do filtru se opět promíchá, projde filtrem a jde zpět rozšlehané čerpadlem z výstupní komory.
Proto, tyto bílkoviny, se cpou přes odlučovač a až poté do vlastního filtru. Takový je můj nynější závěr, věřím že se rozvine diskuze, třeba pod jiným topicem.
Pod tvim poslednim odstavcem muzu se klidne podepsat.Dokonce , hodne popularni system , kde prepad je napojen primo na skimmer, ktery je naddemenzovan 2-3 krat.Jednoduse to jde u skimmeru s vnitri cirkulaci(napr.Deltec) a nebo u vsech bekketovych(MRK,EV atd).Problem je v tom ,ze asi neni zadny jiny konicek ve kterem moda a nazory, meni se s takovou rychlosti jako v morske akvaristice.Tak ze ,kolem kazdeho fora zustanou jeden-dva systemy , ktere na nem dominui(napr.neznam zadny jiny forum na kterem by bylo tolik zeovitu), pak to uz na lidech ,jesli se tam budou objevovat jine modely.
Naposledy upravil/-a corsaire v 14 Apr 2006 11:52, upravené celkom 2 krát.
Samozrejme, množstvo mikrobublín v nádrži (aspoň u mňa) čiastočne imituje princíp odpeňovania, mnoho organického materiálu z AQ + napadaný prach sa dostanú na hladinu, kde sa okamžite stávajú terčom jednobunkových mikroorganizmov a výsledkom je slizovitý film na hladine. U mňa vzniká v 200 l AQ odhadom 0,5 ml tohto slizu denne (vo vlhkej forme, nie sušina), čo je asi tak do 20 ml mesačne a teda asi 1/4 litra ročne. K tomuto číslu som dospel na základe sledovania znečisťovania hladiny ešte pred tým, než som vyriešil odsávanie z hladiny a následne podľa množstva materiálu usadeného na odsávaní pri pravidelnom čistení (aj keď je to relatívne, lebo nie všetká špina ,ktorá sa dostala do trúbky pochádzala priamo z hladiny a treba vziať do úvahy aj riasový nárast na trubke). Nakoľko je potrebné tento materiál odstraňovať zo systému je otázne, predpokladám, že z väčšej časti obsahuje látky ďalej využiteľné mikrofaunou a filtrátormi. Každopádne na hladine nemá čo hľadať, minimálne kazí estetický dojem a bráni efektívnemu prieniku svetla pod hladinu.
[quote="Peter"]Vidim, ze sem nikto nepise, tak napisem ja ,som asi jediny dinosaurus na Slovensku,ktory ide dva roky len na bahno ,a original sedimentacny filter bez odpenovaca.
Tak sorry, ale este starsim bahno-filtratorom som v tom pripade ja. Ja na tom slapem od 03/2003. A som velmi velmi spokojny. Sem tam nieco vyskoci, ale nic katastroficke.
Lukáš napísal:Tiež by som bahennú filtráciu nepoužil osamotene, ale v kombinácii s inými metódami môže byť užitočná. Možno by som ho zamiešal ako prímes do substrátu pre DSB alebo refúgium, ale tie peniaze za bahno si viem predstaviť aj inde. Skôr uvažujem nad nekomerčým bahnom priamo z mora, na 1 - 2 litre sa miesto v kufri nájde. Okrem toho sa na takúto "surovinu" podľa všetkého nevzťahujú žiadne colné predpisy. Keď som si prezeral vzorku bahna v Red sea, to bahno neuveriteľne žilo, nenašiel som ani cm bez pohybu a pod lupou som videl rozličné zvieratká, pripomínajúce miniatúry tvorov z amerických sci-fi hororov. Preto keď vidím rôzne zázraky ako live sand, miracle mud a spol. za horibilné sumy a porovnám ich s hrsťou slušného morského bahna, ich filtračná výkonnosť sa zrejme nebude veľmi líšiť. Samozrejme obyčajné bahno neobsahuje umelo pridané sorpčné materiály, ale primiešaním trochy zeolitu za pár korún by sa to malo kompenzovať.
AhojLukáši, od kaď jsi si přivezl ten přírodní mud.Plánuji dovču u moře, tak by se mi hodily nějaké destinace pro kousek mudu pro mé nano reefy.Moři zdar,Franta
Red Sea, tak ako som pisal. Lenze preprava miesto 8 hodin trvala 24 a tym samozrejme utrpel aj zivot v piesku. Na lokalite, ktoru som navstivil minuly rok, nebolo typicke ilovite bahno, len jemny piesok. "Prave" bahno treba hladat v blizkosti porastov morskej travy.
to bys mohl někde slyšet taky. Odpěňovač nech kde je, ale pořádně zkontroluj vstup do filtru, vodou nesmí probublávat vzduch. Ze vstupní komory vyházej Biobalsy, jsou zcela k ničemu, dej tam bioakvacit a trochu hrubší korálové drti. na ní se časem zachytí organické nečistoty, které budou rozkládat bakterie za vzniku oxidu uhličitého pro Caulerpu. Tu pravidelně zastříhávej - fyloidy, aby pouštěly výluhy do vody a bránily tak tvorbě sinic. stávající povlaky rozrušuj pomocí proudu vody z čerpadla, 2x týdně ofoukej veškeré sedimenty na dekoracích a za měsíc budeš mít klid.
),pachyclavularia,lobophyton,sarcophyton 3ks,seriatopora,euphyllia,sasanka a 1klaun,diadema setosum a krevety,vše v pohodě.Vodu měním každý týden 10litrů,sůl Red Sea,...caulerpa ve filtru nic moc,jednou za tři měsíce jí protrhám,ale když se dostane do aq tak jede jak šílená 
.Teraz po 2,5 roka som vymenil jednu prepazku bahna za zeolit z ciste finančných dôvodov, že je bahno komerčná záležitosť s tým súhlasím, určite je rozumnejší zeolit alebo piesok z mora / živý / ako napísal Lukáš v kombinácii so zeolitom.
