Fórum nadšencov morskej akvaristiky

rybka napísal:Fentonova reakce potřebuje dvojmocné železo (nebo např. jednomocnou měď), nikoliv trojmocné z hydroxyoxidu železitého (různé "phosy"). Netvrdím, že v nádrži reakce nebude probíhat, ale obávám se, že potřebné dvojmocné železo si odebírá hlavně z vody (mikroprvek), a to je možná špatně pro zooxanthely.
Čistou nádrž bez sinic lze vytvořit a udržovat snadno, železitý sorbent v doporučeném množství rozdělíme do dvou dávek do dvou reaktorů a střídavě měníme náplň co 2 až 3 týdny. A kdo ji umí vyprat, může ji použít i opakovaně

Bakteriam je uplne jedno ci maju zelezo Fe2+ alebo Fe3+, oni si ho totizto regeneruju

rybka napísal:Regenerace SILICARBONu párou 0,5MPa, v amatérských podmínkách používám parní čistič od LUX a zhotovený nástavec. Silicarbon nechám oschnout za normální teploty a pak propařuji, až "teče" viditelně čistý kondenzát. Spotřeba cca 2 kg páry (půl nádrže čističe) na 0,3 kg silicarbonu.

Regenerace KEMIRY pomocí kyseliny uhličité, s tím si zatím jen hraju. Vycházím z toho, že oxid uhličitý způsobuje důlkovou korozi a v kyselém prostředí se uvolňuje sraženina fosforečnanu železitého z povrchu. To by mohlo fungovat a Kemira by se dala použít opakovaně několikrát.

Problem pri regeneracii Kemiry je v tom ze straca aktivny povrch radovo s 10m2 na 1m2, a tak ak mala schopnost absorbovat 1 mg/den klesne to radovo na 0.1 mg/den

Pre porovnanie rozdiel medzi davkovanim peroxidu a pridanim ryze do Rowaphosu je asi taky ako medzi pridavanim ozonu nekontrolovane alebo s meranim redox potencialu

Bakterie nie su hlupe oni produkuju prave tolko peroxidu kolko potrebuju a zelezo vo vlastnej rezii aj redukuju, prave preto je dobre ich pridat k Rowaphosu, potrebuju k stastiu zelezo a polymerny cukor a zato nam na oplatku cistia nadrz od tazko odburatelnych latok

PS prosim nemylte si to s peletkovym reaktorom, nie je to uplne to iste

Podla mna problem s Calothrix je prave vo zvysenom obsahu organickych fosfatov a silikatov
Tieto sa meranim PO4 tazko zistuju, pomaha tu prekyslicovanie vody a odstranovanie vznikajucich anorganickych fosfatov a silikatov /tie uz merat lahko vieme/.
Hlinikove phosy su schopne ostranit aj jednoduhsie organicke fosfaty, zelezite menej, prave preto odporucam PhosEx Al /je lacny, rychly a bezpecny = PO4 neklesne pod 0.02 mg/l/

Este jedna poznamka ak zmiesate Rowaphos s ryzou jeho schopnost absorbovat PO4 prudko klesne, prave preto tam potrebujete hlinikovy phos

jskubak napísal:

rybka napísal:Fentonova reakce potřebuje dvojmocné železo (nebo např. jednomocnou měď), nikoliv trojmocné z hydroxyoxidu železitého (různé "phosy"). Netvrdím, že v nádrži reakce nebude probíhat, ale obávám se, že potřebné dvojmocné železo si odebírá hlavně z vody (mikroprvek), a to je možná špatně pro zooxanthely.
Čistou nádrž bez sinic lze vytvořit a udržovat snadno, železitý sorbent v doporučeném množství rozdělíme do dvou dávek do dvou reaktorů a střídavě měníme náplň co 2 až 3 týdny. A kdo ji umí vyprat, může ji použít i opakovaně

Bakteriam je uplne jedno ci maju zelezo Fe2+ alebo Fe3+, oni si ho totizto regeneruju

Mám obavu o potřebné řasy, nikoliv o bakterie; a v alkalickém prostředí je to stejně utopie (nebo nově marketing). Optimální pH 2 až 4 tomu zajištovat asi nebudeme a ani použití Mohrovy soli nám při pH 8 nepomůže. Anebo na VŠCHT Praha učí bludy?

Vola sa to metabolizmus /v pritomnosti potrebnych enzymov a zdroja energie/

jskubak napísal:

rybka napísal:Regenerace SILICARBONu párou 0,5MPa, v amatérských podmínkách používám parní čistič od LUX a zhotovený nástavec. Silicarbon nechám oschnout za normální teploty a pak propařuji, až "teče" viditelně čistý kondenzát. Spotřeba cca 2 kg páry (půl nádrže čističe) na 0,3 kg silicarbonu.

Regenerace KEMIRY pomocí kyseliny uhličité, s tím si zatím jen hraju. Vycházím z toho, že oxid uhličitý způsobuje důlkovou korozi a v kyselém prostředí se uvolňuje sraženina fosforečnanu železitého z povrchu. To by mohlo fungovat a Kemira by se dala použít opakovaně několikrát.

Problem pri regeneracii Kemiry je v tom ze straca aktivny povrch radovo s 10m2 na 1m2, a tak ak mala schopnost absorbovat 1 mg/den klesne to radovo na 0.1 mg/den

Tím, že z porézního materiálu uvolním krustu snižující sorbční povrch obnažím nový vysoceporézní s velkou povrchovou plochou a reakce může pokračovat. Ne do nekonečna, ale cca 5 recyklací už vychází velice zajímavě. V mém případě to může být úspora nákladů na 12 kg Kemiry za rok s investicí do 6 kg náplně CO2 za 100,-Kč za rok.
U Silicarbonu v tom mám jasno, 300 gramů zregeneruji za 6,-Kč (náklady na elektřinu). A zbytkem páry vyčistím koupelnu, ať jsou kladné body.

http://www.vscht.cz/tvp/download/Labora ... reakce.pdf
strana 2

Este raz, my nejdeme robit Fentonovu reakciu v celom objeme nadze ale prave na povrchu tuheho nosica na baze polymernych cukrov v pritomnosti zeleza a patricnych enzymov

Rozdiel je asi taky ako ked vyrabame energiu zo sacharidov v ludskom tele alebo ju spalime v kotli /drevo su polysacharidy/
Cukry sa stiepia v tele pri 37 C
Cukry horia pri teplotach okolo 600 C
Je to to iste

A startérem je dvojmocné železo z vody s následným ochuzením přítomnosti pro zooxanthely. Řízené doplňování dvojmocného železa pak musí být samozřejmostí, pokud to při pH 8 vůbec bude fungovat. Reakce totiž nenaběhne naplno s regenerací trojmocného železa na dvojmocné, ale bude startovat a startovat.

Neviem co je v prispevku vyssie nejasne

Hori drevo pod vodou
Stiepa bakterie cukor na alkohol potom kys. octovu a nakoniec CO2

terajsia foto,


pred 2tzdnami to bolo ako na prvom obrazku.... uz vidno niekde aj skaly...

Nebojíte se nebezpečí pro chované organismy, se kterým v případě Fentonovy reakce (a jiných podobných zásahů) pracujete. Vznikající hydroxylový radikál je velmi silné oxidační činidlo schopné oxidovat báze v nukleových kyselinách, aminokyseliny, cukry i nenasycené mastné kyseliny v lipidech. Hydroxylový radikál proto reaguje s celou řadou biologických struktur – výsledkem je narušení fyziologických procesů a poškození buněk se všemi z toho vyplývajícími negativními účinky na všechny živé organismy v dosahu. Jak chcete prakticky omezit šíření reakce mimo reakční nádobu (jestliže použitý peroxid vodíku je relativně stabilní a v tělních tekutinách perzistuje poměrně dlouhou dobu) a ochránit tak organismy před toxickým a mutagenním účinkem hydroxylových radikálů. A to přesto, že se nechystáte spustit reakci v celém objemu akvária, ale pouze na povrchu..... Iontu dvoumocného železa je v akváriu asi dost.