Písek

[JLC]

Nenašel jsem tu soustředěné vlákno k písku jako dekoraci dna. Jaka jsou pro a proti, jestli vůbec použít? Jaka je optimální výška?, zrnitost nebo třeba i barva.
Našel jsem tyto útržkovité diskuse:
http://www.reef.sk/viewtopic.php?f=2&t=2683
http://www.reef.sk/viewtopic.php?f=2&t=101
http://www.reef.sk/viewtopic.php?f=2&t=2413
Nejlepší by bylo kdyby se nějaký uceleny závěr mohl dat do sekce Navod.

[Lukin]

Tady platí přesně pravidlo - Co člověk to názor a každému vyhovuje něco jiné

[vik_33]

Z dotazů, které jsi vznesl lze zodpovědně reagovat pouze na jeden - výšku dna. V případě těch ostatních je to podobné, jako by ses ptal na to, jaké auto si máš pořídit. A zda ho vůbec potřebuješ.
Níže tedy přikládám již postarší příspěvek ohledně výšky dna:

Já myslím, že o výšce dna se tady popsalo už hodně stránek. Ale jak je vidět, tak i toto se občas někdo pokouší "ošulit". Stejně jako další zákonitosti. Velmi často potom nějakou dobu AQ funguje - a to svádí k tomu, že můžeme poučky od zkušených akvaristů hodit za hlavu, že "dneska už je všechno jinak". Jenže ono není. Příkladů jenom zde na reefu najdeme dost a dost ( a nejenom pokud jde o výšku dna )
Pokud chci mít písek v AQ, tak ve vrstvě 3-4cm ( v tomto případě méně je více ), anebo potom DSB - vrstva (12)-15-20cm ( v tomto případě je to naopak - čím více, tím lépe ). Těch 12cm bych použil jen jako úplné minimum (sám jsem to tak zkoušel při svých experimentech s DSB).
V prvním případě je žádoucí, aby dno přerývali různí živočichové ( červi, korýši, hvězdice, ryby ... ) a to v plné výšce.
Ve druhém případě velkému přerývání naopak musíme zabránit ( umístěním DSB mimo hlavní nádrž, vkládáním různých sítí pod svrchní část dna apod. ). Žádoucí je pouze pohyb mikro a mini života v substrátu - do velikosti červů. Pokud DSB rozhrabe např. ryba, je na katastrofu zaděláno. V hloubce dna probíhají anaerobní procesy - bakterie si dělají svojí práci. Pokud se ale náhle a ve větším množství dostanou na povrch - do aerobního prostředí a zároveň s nimi se uvolní plyny v dolních vrstvách DSB obsažené - může velmi lehce dojít k otravě celého systému.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud je výška dna "někde mezi", může tento kočkopes opakovaně vnášet do systému chaos - vyšší dno není dostatečně provzdušňováno a proto v něm začínají probíhat anaerobní procesy. Jenže tyto procesy jsou opakovaně narušovány, protože dno není zas tak vysoké a chráněné, aby se do něj ryby a bezobratlí nedostali. A kvůli výšce mohou i jindy užiteční červi v takovém dně i škodit. V nízkém dně zabezpečují přísun kyslíku do dolních vrstev. V DSB zase naopak způsobují drobné promíchávání substrátu, aniž by to znamenalo přísun kyslíku a tím narušení anaerobních procesů.

Musíme si tedy vybrat - DSB, nebo nízké dno ( případně dno holé, bez substrátu ).Zlatá střední cesta v tomto případě neexistuje.

[JLC]

Díky, toto jsem nenašel. Částečně souhlasim, ale myslím, ze jestli se dno bude chovat jako dsb závisí i na velikosti částic. Ty me jako kosmeticka záležitost nepřijdou. S barvou jsem to myslel jestli tu někdo třeba neukaze nějaké inspirativní nekonvenční řešení. Takže 3-4 cm i jemného písku jsou bezpečne a nechovají se částečně jako dsb? Nezáleží např. i na proudění v nádrži?

[andy]

Ano, čo sa týka farby je to vždy čisto dizajnova, subjekticna, estetická zalezitosť. Ak máš celý aqua set komplet v napr. bielej, a na zadnnej stene aqua máš čiernu fóliu a na spodku čierny substrát, je to super cool.
Čo sa týka DSB sám nemám exaktne vysledovanú a prepočítanú jeho účinosť vzhľadom na všeliaké tie súčastné kombinované absorbery. Je to stále iba jedna z mnoha foriem prirodzeného odbúravania odpadných látok, ale nie spasitelná.
1, 2,3 cm, substátu lubovolnej zrnitosti sa nechová ako dsb ale bude vzdy tvoriť súčast dekorácie, podobne ako napr. kamene.